Co se dá zkazit na výuce Reiki

Nejdelší epizoda celého podcastu. Je v ní hodně otevřenosti a hodně praktických rad k tomu, jak si vybrat kurz.

Obsah epizody

Abyste byli s výběrem lektora spokojení, musíte si nejdřív stanovit, co od kurzu Reiki vlastně chcete. Bez toho se to nedá udělat dobře.

Varianta první

Chci nízkonákladové řešení. Něco si počíst, seznámit se, hlavně ať to moc nestojí. To je naprosto v pořádku. A pokud tohle hledám a tohle najdu, zklamaný nebudu.

Stává se ale často, že mi pak tihle lidé píšou, že by chtěli obsáhlejší materiály, protože mají málo informací. Prostor pro zklamání tam asi vždycky je.

Varianta druhá

Chci tomu porozumět. Když už se něčemu věnuju a dám za to peníze, chci mít naději to pochopit. Chci něco, co mi umožní změnit a zlepšit život. Nechci to dělat na půl a plácat se v tom dvacet let.

„Pak je asi logické, že by se mi měl někdo pověnovat. A že to bude o něco dražší záležitost.“

Je to jednoduchý počet. Zkuste si to představit přes hodinovou sazbu v téhle oblasti. Pokud něco stojí pár stovek, tak víc než hodina práce v tom nebude. Kdo by čistil bloky klienta pět nebo deset hodin za pár stovek?

Tohle většinou nezkazí lektor, ale klient sám. A je to přitom to nejdůležitější rozhodnutí z celého procesu.

Ideálně nevybírat podle cenovky. Nevybírat podle toho, že je někdo blíž nebo dál. Ale přečíst si stránky toho člověka. Přečíst si jeho články a texty. Naladit se na to, jak přemýšlí.

Mě třeba dodnes fascinuje, jak si někdo může koupit kurz u člověka, který na webu nemá ani fotku. Komu platím za tu službu? Kdo se o mě stará? Často tam není ani jméno a příjmení, jen duchovní pseudonym.

„Neměli bychom si vybírat Reiki proto, že chceme Reiki. Měli bychom si ho vybírat kvůli nějakému člověku.“

To je ten ideální postup. Najdu osobnost, která mě může posunout, a řeknu si: tenhle člověk mě má co naučit, jdu do toho. Ne udělám si kurz jen proto, abych ho měl, nebo abych ho měl levně.

Reiki je pojem, pod kterým se schová mnoho stylů výuky. A běžně dostupná je ta západní, osekaná a adaptovaná pro západního člověka z minulého století.

Je v ní důraz na léčení. Pojďme se všichni léčit. To přirozeně přitahuje lidi, kteří mají zdravotní téma a chtějí ho řešit. A to naprosto chápu, protože kdo má akutní potíž, nemá prostor ani energii řešit ještě duchovní rozměr.

Proč je to problém

Reiki umí léčit, samozřejmě. Ale to léčení je vedlejší produkt. Příjemný bonus. Reiki je v prvé řadě duchovní systém, způsob růstu, způsob meditace a filozofie.

A když mám jen polovinu koláče, jen tu část, která se dobře učí a zní hezky, vystavuju se riziku, že mi to přestane dávat smysl. Že ho nepochopím a svůj život nezměním.

Co s tím dělám já

Učím originální výuku. Ale k tomu dávám lidem i materiály a techniky z těch západních odnoží. Protože doufám, že se jim ta originální bude líbit, ale chci jim nechat svobodnou vůli.

Když se někomu zalíbí technika typická pro západní výuku a přijde mu jednodušší, klidně si ji může vyzkoušet. U mě lidé nemusí řešit, co když bych se přeci jen raději naučil jen to léčení. Naučí se ho taky. Jen k tomu dostanou i to, aby jim to fungovalo dlouhodobě.

Neučím jako první věc polohy rukou. Neučím jako první, co jsou čakry. Neučím jako první historii Reiki. Tyhle věci si člověk může v klidu dostudovat a pro zajímavost jsou fajn, ale život mu reálně nezmění.

Učím lidi správně meditovat. Protože to je způsob, jak si můžou změnu do života vpravit každý den.

„Bez meditace nebude žádná duchovní technika dlouhodobě udržitelně fungovat.“

A počítám s tím, že lidé nemají čas. Takže vedu klienty k tomu, aby si v diáři vyhradili deset minut denně. Aspoň deset. Na to, aby vědomě zlepšili svůj život.

Co se pak začne dít

Když klient medituje s energií pár minut denně a vydrží měsíc, dva, pak kouká, co za věci se mu v životě dějí.

Něco, co bylo nemyslitelné, najednou v pohodě zvládá. Někdo, kdo s ním roky nemluvil, se najednou ozve. Jedna klientka si myslela, že bude muset změnit práci, protože už to se šéfem nedávala. A najednou spolu vycházeli skoro jako nejlepší kamarádi.

Osobní kurzy jsem dělal roky, od roku 2013 do roku 2020. Jezdil jsem Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Prostějov. Dneska už je nedělám. A dálkové kurzy nedělám taky.

Co se na osobních kurzech děje

Nejvíc času se spálí na začátku, kdy máte největší pozornost. Všichni se představují, říkají svoje příběhy, lektor mluví o sobě. A vy po dvou hodinách zjistíte, že jste se k Reiki ještě nedostali.

A pak si lidé místo poslouchání všechno zapisují. Měl jsem takové klienty, když jsem učil osobně. Mluvil jsem a díval se jim do vlasů, protože měli hlavu dole a psali si slovo od slova. A ten člověk ve výsledku neposlouchal.

„Nikdo nevydrží poslouchat celý den v plné pozornosti. To je nemožné.“

Proč online funguje líp

Když učím formou videa, klient ví, že má obsáhlé materiály a video, ke kterému se může vrátit. Nemusí si dělat poznámky. A v ten okamžik poslouchá. Je v přítomnosti a vnímá.

A to je zásadní, protože slovo má mnoho úrovní významu. V duchovnu je potřeba poslouchat, prakticky si to zkoušet a hlavně mít možnost se k tomu vrátit.

U osobních kurzů je jedna věc, která mi vadila nejvíc. Uvědomíte si v lednu, že chcete Reiki, a jdete v březnu. Máte měsíc a půl, dva měsíce prodlevu.

A za ty dva měsíce se může stát cokoli. Zažil jsem paní, která mi řekla, že už ani neví, proč si to objednávala, protože je za tu dobu úplně jinde. Zažil jsem, že tam někdo přivedl partnera, který tam vlastně být nechtěl.

A i když přijdete, může se stát, že zrovna nemáte svůj den. Měli jste toho hodně v práci, špatně jste se vyspali, něco jste řešili doma.

„Síla myšlenky a síla záměru změnit svůj život slábne v čase. Když se dneska rozhodnu a neudělám to, je velká šance, že to neudělám ani za rok.“

A to jsou pak ty smutné případy, kdy se mi někdo ozve, že moje stránky viděl před pěti, před deseti lety. Že to zvažuje patnáct let. Ostatní měli přednost, museli jsme postavit barák, dodělat školu, přišly děti.

Proto je pro mě největší výhoda online kurzu ta, že klient má materiály prakticky okamžitě. Rozhodne se a může rovnou začít.