Jaký je rozdíl mezi Reiki a Shamballou

Desátá epizoda odpovídá na nejčastější dotaz, který mi chodí. A je v ní i kus mého vlastního příběhu.

Obsah epizody

Začnu od konce. Reiki k Shamballe dnes potřeba není.

Pokud to tak dřív bylo nebo to někdo v požadavcích má dodnes, vychází to z historie a každý lektor si svůj postup nastavuje po svém. U mě Reiki podmínkou není.

Historicky to ale smysl dávalo

Nejdřív tady bylo jen Reiki. To byla první metoda, která rozšířila myšlenku, že se dá pracovat s energií a že díky zasvěcení tu schopnost může mít každý.

A protože to fungovalo, přirozeně se na to navazovalo. Vznikaly další krásné systémy. A jedním z těch úspěšných byla Shamballa.

Jenže původně to nebyla Shamballa 1024, kterou znáte dneska. Tehdejší verze z Reiki přímo vycházely, pracovalo se v nich se symboly a měly s Reiki mnoho společného. Tam byla ta podmínka naprosto relevantní.

Mám to pojaté tak, že Reiki a Shamballa jsou dva úplně odlišné postupy, které ale vedou ke stejnému cíli.

Představte si, že si přes internet vybíráte něco z druhé ruky. Třeba auto. Nestačí vám jedna fotka z jednoho úhlu. Chcete to vidět zepředu, zezadu, z vrchu.

A pak si teprve uděláte obrázek o tom, v jakém stavu ta věc je. S duchovnem, léčením a růstem je to podobné.

„Dva nezávislé úhly pohledu na totéž téma nám umožní lépe pochopit. Víc vidět.“

A má to i praktický důvod

Shamballa je výborná v tom, že je jednoduchá. Právě proto se ale snadno stane, že člověk nabude dojmu, že už všechno pochopil a nic dalšího nepotřebuje.

A tady je dobré mít i Reiki, protože se v něm člověk naučí principy, které se v Shamballe neučí. Naopak Shamballa doplní Reiki. Dohromady to teprve utváří celek.

Já proto doporučuju každému studentovi udělat si Reiki a Shamballu spolu. Vím, co v obojím učím, a vím, že pak má člověk základ na cokoli.

Šel jsem na kurz Reiki v patnácti. Psal jsem si všechno slovo od slova, měl jsem sešitek a tužku a snažil se to pochopit hlavou. Myslel jsem si, že to mám. Jak jsem byl bláhový.

Chtěl jsem pak třetí stupeň. A lektorka mi řekla, že na trojku se u ní čeká. Že bych měl počkat třeba několik let a zůstat tam, kde jsem.

To se mi nelíbilo. Ale nechtěl jsem lektorku měnit, protože lidsky jsme si rozuměli. A v té době ke mně nějakou náhodou přišla Shamballa.

„A já byl jak v Jiříkově vidění. V Shamballe nebylo žádné teď musíš čekat. Byla to absolutní svoboda.“

Byla tak jednoduchá, že mi to z pohledu tehdejšího analytického patnáctiletého kluka přišlo skoro až moc jednoduché na to, aby to fungovalo. Protože jsem to srovnával s Reiki.

A tam přišlo velké uvědomění. Že spoustu pravidel v duchovnu si člověk může nastavit po svém a že ke spiritualitě patří i svoboda. Tohle mi umožnila Shamballa.

Nakonec to dopadlo dobře. Když lektorka viděla, že už Shamballu mám a dokonce už zasvěcuju, dala mi ten třetí a později i čtvrtý stupeň.

V epizodě padla dobrá otázka: proč se dají najít osobní kurzy Reiki, ale osobní kurz Shambally skoro ne? Odpověď je historická.

Reiki přišlo dřív

Reiki se dřív učilo výhradně osobně, protože technika nic jiného neumožňovala. Kdo se chtěl něco naučit, koupil si knihu, nebo musel někam jet. Tak to zhruba do roku 2000 fungovalo.

Já si tu dobu pamatuju. Bydlel jsem na vesnici na Hané, kde autobus jezdil od pondělí do pátku, a bylo mi šestnáct. Představa, že bych jel dvě stě kilometrů na kurz, byla nemyslitelná.

Shamballa přišla později

Shamballa se rozšířila v době, kdy už byly běžné dálkové kurzy. A proto se přirozeně učí na dálku. Díky tomu se k ní dostal i takový kluk, jako jsem byl já.

Je fajn, že díky Shamballe spousta lidí opustila nastavení, že se musí někam jezdit osobně. A posunulo je to.

Proč dneska dělám online

Kurzy se dají dělat různě, osobně i na dálku. Já stavím na online kurzech: obsáhlé materiály a videovýuka, ke kterým se můžete vracet, a průběžný kontakt.

Pozornost přitom vydrží jen omezenou dobu, devadesát minut, možná. Proto je dobré mít výuku, ke které se můžete vracet svým tempem a kdykoli si v ní najít to podstatné.

Když si po téhle epizodě budete vybírat, kde Reiki a Shamballu projít, dívejte se hlavně na to, co ke kurzu dostanete.

Změnu přináší hlavně to, co se se zasvěcením děje dál: výuka, materiály, ke kterým se můžete vracet, a podpora. Na tom pak stavíte, víc než na počtu certifikátů.

„Dva kurzy prožité do hloubky, s výukou a podporou, dají často víc než dlouhá řada certifikátů.“

A jak vybrat úvodní kurz

Na začátku potřebujete nejvíc péče. Nejvíc informací a nejvíc kontaktu s lektorem. Proto se vyplatí podívat se, co přesně úvodní kurz obsahuje a kolik prostoru v něm na vás bude.

Začátek je základ, na kterém pak stavíte všechno další, a čím víc péče v něm dostanete, tím pevnější bude.

Já to mám cenově nastavené stejně u všech kurzů, právě proto, že vím, že se tomu klientovi musím pověnovat.