Soucit a svoboda

Cesta Shambally je pro mě cestou svobody, protože jsem si uvědomil, že nemusím přemýšlet tak, jak se to ode mě očekává. A došlo mi i něco mnohem překvapivějšího: nemusím ani meditovat, modlit se nebo praktikovat duchovno tak, jak to dělají ostatní.

Nemusím žít podle toho, jak se to ode mě čeká, a už vůbec ne podle toho, jak to chce mé okolí. Uvědomil jsem si, že žít šťastně můžu jenom tehdy, když budu žít podle sebe – podle vyšších principů své duše v tomhle životě.

Shamballa mi umožnila vykročit ze systému podmiňování, do kterého většina lidí nastupuje už ve velmi mladém věku, a tím pádem nemají možnost si svobodně vybrat. Zjistil jsem, že nemusím věřit ve stejné věci jako většina lidstva a nemusím mít stejné hodnoty – materiální ani duchovní.

„Duchovno se dá žít mnohem autentičtěji a jednodušeji, než jak to dělá většina.“

Shamballa mě naučila svobodě. A zároveň mě naučila soucitu. Soucit je velmi důležitá součást duchovního vývoje – je to něco, k čemu každá duše, která chce být skutečně šťastná, musí dospět.

Soucit je jednou z nejvyšších vibrací, jakých je člověk tady na Zemi schopný. Jde o skutečně ozdravující vibraci.

Šťastná duše se totiž musí umět osvobodit, ale současně musí umět soucítit s druhými lidmi – i s těmi, kteří ještě nesdílejí stejné hodnoty, protože pro ně zatím nenastal čas probuzení.

Soucit je o tom, že přijímám sám sebe a své místo ve světě jako svobodná duše a současně rozumím a přijímám, že druhým lidem ještě nenastal jejich čas. A přijímám i to, že některým může vadit, že oni probuzení nejsou.

V rodinách se často stává, že když je jeden člověk probuzený a jde cestou duchovna a vědomé transformace, ostatní členové rodiny nebo známí pro to nemají pochopení.

A právě v tomhle tkví ten soucit. Rozumíme a přijímáme, že každá duše jde svou cestou a svým vlastním tempem. A přijímáme i to, že ne každé duši se musí nutně podařit začít se probouzet v tomhle životě.

Je důležité umět propustit to, co si o mně myslí druzí. A umět propustit i to, co my si myslíme o nich.

Každá duše, která jde cestou probuzení, se soucitu naučí – protože dřív nebo později přijde situace, kdy bude muset prokázat, že se nenechá zranit narážkami, poznámkami a posměšky od lidí, kteří ještě probuzení nejsou.

A zároveň se ten soucit ukáže v tom, že se ty druhé nebude snažit přesvědčit o své pravdě, o své kvalitě ani o svém náskoku v poznání. Protože by je to ještě víc zatvrdilo a oddálilo čas jejich probuzení.

Většina lidí, kteří jsou ještě ve fázi před svým probuzením, se podvědomě bojí osvobodit od zažitých dogmat a podmiňování. A velmi často jsou dokonce připraveni je bránit.

Proto soucit spočívá i v tom, že těmhle lidem ukážeme lásku a porozumění jejich situaci a jejich strachu. A přijmeme své okolí s láskou i s těmito obavami.

Cesta Shambally je tím pádem proces, kdy duše roste, probouzí se a léčí se – ale současně se učí i mnoha dovednostem a novým emocím. Jako je právě soucit. A jako je dovolení si prožívat svobodu.

Shamballu jsem se v roce 2010 rozhodl začít učit právě proto, že mi takhle zafungovala. A následně zafungovala i stovkám lidí, které jsem cestou Shambally provázel.

Tímhle článkem se uzavírá šestice klíčů. Vnímavost, úklid, práce se záměrem, uzdravení zranění, štěstí nezávislé na okolnostech a nakonec soucit se svobodou. Každý z nich se dá otevřít samostatně, ale dohromady dávají celek.

A kdybyste si vybrali a zjistili, že vám to nesedlo: do 14 dnů od nákupu vám dálkové zasvěcení nebo online kurz vyměním za jiný z mé nabídky, spotřebitelům i na IČO. Osobní den s mentoringem se vyměnit nedá.