Soucit a svoboda

Cesta Shambally je pro mě cestou svobody, protože jsem si uvědomil, že nemusím přemýšlet tak, jak se to ode mě očekává. A došlo mi i něco mnohem překvapivějšího: nemusím ani meditovat, modlit se nebo praktikovat duchovno tak, jak to dělají ostatní.

Nemusím žít podle toho, jak se to ode mě čeká, a už vůbec ne podle toho, jak to chce mé okolí. Uvědomil jsem si, že žít šťastně můžu jenom tehdy, když budu žít podle sebe, podle vyšších principů své duše v tomhle životě.

Shamballa mi pomohla vystoupit z naučených vzorců, které si mnozí z nás nesou už od dětství, a začít si svobodně vybírat. Zjistil jsem, že nemusím věřit ve stejné věci jako ostatní a nemusím mít stejné hodnoty, materiální ani duchovní.

„Duchovno se dá žít autenticky a jednoduše, po svém.“

Shamballa mě naučila svobodě. A zároveň mě naučila soucitu. Soucit je velmi důležitá součást duchovního vývoje: je to něco, k čemu každá duše, která chce být skutečně šťastná, musí dospět.

Soucit je jednou z nejvyšších vibrací, jakých je člověk tady na Zemi schopný. Jde o skutečně ozdravující vibraci.

Šťastná duše se totiž musí umět osvobodit, ale současně musí umět soucítit s druhými lidmi, i s těmi, kteří mají jiné hodnoty a jdou jinou cestou.

Soucit je o tom, že přijímám sám sebe a své místo ve světě jako svobodná duše a současně rozumím a přijímám, že každý má svůj čas. A přijímám i to, že některým lidem moje cesta nemusí být blízká.

V rodinách se často stává, že když jeden člověk jde cestou duchovna a vědomé transformace, ostatní členové rodiny nebo známí pro to nemají pochopení.

A právě v tomhle tkví ten soucit. Rozumíme a přijímáme, že každá duše jde svou cestou a svým vlastním tempem. A přijímáme i to, že každá duše má v tomhle životě svou vlastní cestu.

Je důležité umět propustit to, co si o mně myslí druzí. A umět propustit i to, co my si myslíme o nich.

Každá duše, která jde cestou probuzení, se soucitu postupně naučí. Někdy se setká s nepochopením nebo s poznámkou od lidí, kteří vidí svět jinak, a právě tehdy může ukázat, že ji to nezraní.

A zároveň se ten soucit ukáže v tom, že se ty druhé nebude snažit přesvědčit o své pravdě. Každý k ní dojde po svém a tlak by lidi spíš vzdálil.

Spousta lidí se drží zažitých jistot a naučených vzorců, protože jim dávají pocit bezpečí. Změna v nich může podvědomě vzbudit obavu, a tak své jistoty někdy i hájí.

Proto soucit spočívá i v tom, že těmhle lidem ukážeme lásku a porozumění jejich situaci a jejich strachu. A přijmeme své okolí s láskou i s těmito obavami.

Cesta Shambally je tím pádem proces, kdy duše roste, probouzí se a léčí se, ale současně se učí i mnoha dovednostem a novým emocím. Jako je právě soucit. A jako je dovolení si prožívat svobodu.

Shamballu jsem se v roce 2010 rozhodl začít učit právě proto, že mi takhle zafungovala. A následně zafungovala i stovkám lidí, které jsem cestou Shambally provázel.

Tímhle článkem se uzavírá šestice klíčů. Vnímavost, úklid, práce se záměrem, uzdravení zranění, štěstí nezávislé na okolnostech a nakonec soucit se svobodou. Každý z nich se dá otevřít samostatně, ale dohromady dávají celek.

A kdybyste si vybrali a zjistili, že vám to nesedlo: do 14 dnů od nákupu vám dálkové zasvěcení nebo online kurz vyměním za jiný z mé nabídky, spotřebitelům i na IČO. Osobní den s mentoringem se vyměnit nedá.