Cesta k vnitřnímu štěstí

Naše duchovní já je mimo dočasné pozemské role, programy a podmínky. Duše uvnitř nás je neutrální: nepatří k žádné pozemské škatulce a nic ji nepředurčuje.

Tohle všechno jsou pouze koncepty, programy duše, které existují na planetě Zemi. A ta není naším skutečným domovem.

Hrajeme tady spoustu rolí, které vůbec neodrážejí naši skutečnou identitu. Tou je nesmrtelnost, volnost a duchovnost, protože jsme kosmické bytosti.

„Duše je neutrální. Všechno ostatní jsme na sebe navlékli až tady.“

Pokaždé, když se inkarnujeme, přejmeme vibrace, myšlenkové vzorce, programy, učení a víru od svého okolí. A hlavně od rodičů.

Přijali jsme je za své, aniž bychom je zkoumali. Nemusí ale být naše. Dostali jsme je od rodičů, učitelů a dalších autorit, které ovlivnily náš život, hlavně v dětství.

Jsou pro nás ale skutečně dobré? Mnohé názory a přesvědčení jsme převzali bez přemýšlení a ego se jich rádo drží jako své identity. Stojí za to podívat se na ně znovu, vlastníma očima.

Totéž se dá aplikovat na naše fyzické tělo. Pohledem do zrcadla se identifikujeme s tím, jak vypadáme. Ale to nemá nic společného s naší skutečnou duchovní identitou.

Jsou to jen kostýmy pro krátkodobý pobyt. V příštím životě můžeme mít kostým úplně jiný, možná takový, kterým v tomhle životě někdo opovrhuje.

Čím víc se s pozemskými koncepty identifikujeme, tím těžší je pro nás pokročit v duchovních světech. Tyhle programy nás můžou vázat k dalším a dalším inkarnacím, dokud se je nenaučíme pustit. A každý, který pustíme, nám cestu uvolní.

Pokud se chceme oprostit od všeho, co nás drží zpátky, měli bychom se zamyslet nad vším, čemu věříme. A položit si jednu jedinou otázku:

Je víra v to, že určitá skupina lidí je důležitější než jiná, založená na lásce? Je smýšlení, že někdo je méněcenný kvůli tomu, jak vypadá, založené na lásce? Je založené na lásce to, co děláme jen z povinnosti, aniž bychom si to sami zvolili? A stojí na lásce to, co v nás vyvolává strach a vinu?

Jakmile se začneme zamýšlet nad přesvědčeními okolo nás, zjistíme, že některá stojí na bezpodmínečné lásce a jiná na strachu. A ta první si můžeme s radostí nechat.

Naše ego se nás v těchhle přesvědčeních snaží udržet. Je to pro něj pohodlné: dávají mu identitu, o kterou nemusí bojovat.

Ale když budeme připravení se vzepřít a probudit se, duchovní svět bude na naší straně, aby nám na cestě ke svobodě pomohl.

Nejsme na to sami. Nic není silnější než vesmír. A vesmír chce, abychom se vrátili domů. Vesmír je absolutní svoboda a je svobodnou součástí nás všech.