Karmické příčiny obtíží

Všichni známe zákon akce a reakce. Vidíme ho všude – v přírodě, ve vztazích, v tom, jak se nám vrací to, co jsme udělali. Obtíž se často ukáže jako důsledek něčeho, co jsme sami způsobili.

Tohle je jednoduché a přijme to skoro každý. Horší je to s tím zbytkem.

Co ale s obtížemi, u kterých příčinu určit nedokážeme? Netušíme, kde se vzaly. Nedokážeme si vzpomenout na nic ve svém životě, co by je mohlo zapříčinit.

Pokud se všechno v našem životě děje z nějakého důvodu, je to pouhé neštěstí?

„Často si o sobě myslíme, že jsme malí a limitovaní a že máme jen tenhle jeden život.“

Jsme ale věčnými stvořeními a mnoho z nás žilo spoustu životů před tímhle. Karma a akášické záznamy nezapomínají. Všechno, co jsme prožili, si neseme v auře, ve svých tělech a ve své duši.

Je velice pravděpodobné, že v některém ze svých minulých životů jsme jednali v rozporu s láskou. Když se chováme nevlídně k ostatním, k přírodě nebo k sobě samým, jednáme proti své přirozenosti – a důsledkem je karma.

Karma se ukládá do velkého kosmického počítače a v jistý moment se vrátí zpátky k nám. Vždycky sklidíme, co jsme jednou zaseli.

Takže obtíže, u kterých nedokážeme vidět příčinu způsobenou v tomhle životě, můžou být v tomhle pojetí následkem karmy z předchozích životů.

Naše myšlenky, skutky a slova z minulých životů se nevztahují jen na tělesnou rovinu. Týkají se i psychických a emočních vzorců.

Silné emoční vzorce, které dneska máme, tedy můžou mít původ v minulých životech. To, jestli jsme extrovertní, nebo introvertní, bývá často ovlivněné předchozími zkušenostmi. Totéž platí o fobiích.

A stejně tak naše aktuální rozhodnutí. Věta „už se nikdy neožením" může způsobit, že se naše duše v budoucích životech bude upínat spíš k osamělejšímu životnímu stylu.

Je důležité si uvědomit, že to, že si věci z minulých životů nepamatujeme, neznamená, že na nás nemají vliv.

A teď to nejdůležitější, co se u tohohle tématu často ztrácí: karma není trest. Je to nástroj, díky kterému se učíme být zase laskaví – tím, že zažijeme nebo pochopíme to, co jsme dali ostatním nebo sami sobě.

A z toho plyne ještě jedna věc: cizí situaci neposuzujeme zvenčí. Nikdy nevíme, co která duše nese, proč to nese a co se na tom učí. Vykládat si cizí obtíž jako něčí zaslouženou odplatu je přesně ten přístup ega, od kterého na téhle cestě jdeme pryč.

Nemusíme se ani pitvat ve svých minulých životech a zjišťovat, kým jsme byli. Energie dnešních dní nám přesně ukazuje, jaká slova, myšlenky a skutky nejsou v souladu s láskou. Stačí se dívat na to, co se vrací teď.