Léčení minulých životů a splácení karmy

Čtvrtá epizoda navazuje na tu předchozí, kde jsme mluvili o tom, co nám bere energii. Tentokrát jdeme hlouběji, do minulých životů.

Obsah epizody

Když se ve vesmíru zrodí duše, ujme se jí průvodce a postupně ji provází fázemi vývoje. Jednou z těch fází je zastávka na Zemi.

Duše společně se svým průvodcem vybere ten vhodný život. Vhodnou maminku, vhodného tatínka, vhodný scénář. Já tomu říkám zájezd.

„Vybíráte si dovolenou. Letecky nebo autem? Bude tam moře, nebo raději chata v lese? Volíte parametry podle toho, co zrovna potřebujete. A duše si vybírá stejně.“

Duše se chce naučit, jaké to je přijímat lásku, tak si najde rodiče, kteří jí to dají. V jiném životě se naopak chce naučit, jaké to je nebýt milována, a najde si život, kde tohle prožije.

Hodně to zjednodušuju. Každá duše má pro jeden život několik úkolů, ne jeden.

Ve vztazích se toho dá naučit strašně moc. Komunikovat. Odpustit. Milovat a být milován bez podmiňování. A někdy se to nepovede.

Skončí to nějakou negativní emocí, konfliktem, neodpuštěním nebo křivdou. To znamená, že se to duše nenaučila. Dostala pětku. A tohle se zapíše, vznikne karmický záznam.

Někdy přijde výměna rolí

Pokud duše prošla několika životy z pozice podvedeného a nepodaří se jí odpustit, může si střihnout pár životů, kdy naopak vědomě podvede ona. Udělá si tuhle zkušenost a pak se vrátí k té zkoušce, kterou nezvládla.

A pozor, nemusí to být až po skončení života. Může to být i v mezičase.

Někdy je předem domluvené, že potkáme konkrétní duši. Ale často je tam jen archetyp. Vesmír ví, že nám má v nějakém období do života přihrát určitý typ člověka, a nechává si otevřené, kdo to bude.

Příklad, aby to nebylo tak abstraktní

Domluví se dvě duše, že spolu navážou krásný vztah. Jenže se to nestane v patnácti, ani ve dvaceti, ani ve třiceti. Může to být v padesáti, v pětapadesáti.

Než tam dojdou, mají jiné vztahy. Jedno, dvě manželství. Musí pro sebe nějak dozrát. A někdy se stane, že ta domluvená duše pro nás dozrát nestihne.

A tady je ta krása. Když ta domluvená duše časově nezvládá, vesmír nám pošle jinou, která je nastavená velmi podobně, aby byl dodržený ten archetyp.

A když scénář nevyjde vůbec

To se stává taky. Objednáme si zájezd, vylezeme na vrchol pyramidy, a pak zjistíme, že tam nedojdeme. Vzdáme to. Jdeme domů dřív, i když večírek ještě neskončil.

To je v pořádku, protože v každém životě máme spoustu dalších úkolů a alternativ. Když se duši nepodaří naučit vztahy, neznamená to konec. Znamená to, že se bude věnovat jinému scénáři, třeba v pracovní rovině.

Tady přichází ta nejjednodušší a zároveň nejúčinnější věc z celé epizody. Do těch minulých životů se dá poslat energie.

Každý, kdo projde základním kurzem, se naučí posílat energii na dálku, skrz prostor a čas. Do minulosti i do budoucnosti. A pozor, ty životy vůbec nemusíme znát.

Můžeme je postupně otevírat, pro zajímavost nebo pro hlubší práci. Ale nemusíme. Není to nutné.

„Je to naprosté minimum. Pár minut denně, ve kterých si doplním energii, srovnám čakry a pošlu energii do minulých životů. A udělá to obrovský rozdíl.“

Co se pak začne dít

Když posíláte energii týdny a měsíce, najednou zjistíte, že se v přítomném okamžiku otevírá spousta do té doby nepředstavitelných věcí.

Něco, přes co nejel vlak. Něco, co jste brali jako neměnnou konstantu. A najednou se to změnit může. Prolomí se ledy, přijde nový člověk, nová šance.

A to všechno jen proto, že jste v rámci možností dodali energii do minulých životů a zjemnili si jejich vliv na svou přítomnost.

V minulých životech nejsou jen traumata. Je tam i mnoho moudrosti a mnoho sil.

Vezměte si, kolik životů mohlo proběhnout a čemu se duše v každém z nich mohla věnovat. Mohla to být meditace. Mohl to být život oddaný rozjímání. Život oddaný pomoci druhým.

To jsou silné duchovní dary a silná moudrost. A duše si na ně jen potřebuje rozpomenout. Když si na to rozpomene, může v tomhle životě navázat a přetáhnout si ten potenciál sem.

A stejně tak si může vzpomenout, že podobnou situaci ve vztahu už kolikrát prožila. A teď, s větším odstupem, to může vyřešit jinak.

Tahle otázka může na první poslech znít negativně. Přestat se inkarnovat. Ale když se podíváme, co to znamená, zjistíme, že to nemusí být vůbec nic špatného.

Znamená to, že se duše nemusí vracet a opakovat pořád dokola tytéž zkoušky.

„Koho by bavilo opakovat pátou třídu do padesáti let?“

Z pohledu esoteriky a buddhismu je to spíš cesta k nějakému osvícení. Tak mi to zní bližší. Protože když někomu řeknu, buď ráj, nebo peklo, tak mu automaticky říkám, co si má vybrat. A to já nechci.

Respektuju, když si někdo řekne, že chce dojít osvícení. A stejně tak respektuju, když si řekne, že na to v tomhle životě kašle. V esoterice je všechno v pořádku, dokud někomu neubližujeme.

Takže možné to je?

Možné to je. Chce to ale tři věci.

1. DisciplínuNenechat se zlákat, sednout si s mobilem a zjistit, že uběhly dvě hodiny.
2. Otevřenost mysli a srdceKdyž mi někdo řekne, že se učí meditovat, nevysměju se mu. Zkusím to taky a názor si udělám až potom.
3. Kvalitní nástrojReiki, Shamballa nebo jiná energie, se kterou se s tím dá doopravdy pracovat.

Spousta lidí má na duchovno názor, a přitom jsou tím úplně nepolíbení. To mi přijde jako škoda.